Jiří Dittrich, student našeho gymnázia, na jaře úspěšně složil přijímací zkoušky a díky získanému stipendiu nadace rodiny Kellnerových od září studuje na prestižním gymnázium Open Gate School v Babicích. Jiří na žďárském gymnáziu vynikal nejenom studijními výsledky, skvělými umístěními v různých soutěžích, ale také svojí aktivitou pro školu. Nyní ho však čeká prostředí nové školy, která se netají tím, že její absolventi často směřují na elitní vysoké školy v zahraničí. Studenti zde mají možnost složit i mezinárodní maturitu International Baccalaureate (IB), která otevírá absolventům široké možnosti studia po celém světě.
Nabídka na OG studovat přišla ze strany Radky Polákové a Lukáše Bořila, mých dnes již bývalých učitelů základů společenských věd, kterým tímto děkuji. Paní Poláková měla navíc osobní zkušenost s výukou na této škole, a mohla mi ji tedy osobně doporučit. Bližší informace o tom, jak výuka probíhá a co vše musím splnit, abych místo získal, mi sdělil Jan Tomášek, vedoucí sekce humanitních oborů na OG.
Proces zkoušek byl poměrně rigorózní. Musel jsem zaslat kopii svých vysvědčení za poslední dvě léta a taky vyjádření třídního učitele. Pro účely pohovoru jsem dal dohromady všechny své diplomy z různých soutěží, účasti na významných projektech a doporučení od lidí, kteří se mnou v minulosti spolupracovali (kterým bych rovněž rád poděkoval). Po krátkém přivítání na škole jsem společně s ostatními uchazeči postupně vyplnil testy studijních předpokladů a znalostí v matematice, češtině a angličtině. Pro anglický jazyk jsem rovněž vypracoval dvoustránkovou esej na zadané téma. V průběhu psaní jsme byli jeden po druhém vybíráni na pohovory. Nejdříve s vedoucí poradenského centra a zástupcem ředitelky. V něm mi bylo úkolem představit se a uvést důvod, proč se o místo ucházím. Ten druhý měl za cíl ověřit mé schopnosti jazykové a byl veden plně v angličtině. V průběhu zkoušek jsme měli k dispozici pouze jednu krátkou přestávku. Testy mi i přes jejich rozsáhlost nepřipadaly zvlášť těžké. Pohovor byl ale o poznání složitější.
Byl to pro mě první řádný pohovor. Připravit se pořádně na něco takového nikdy zcela nejde. Naštěstí probíhal v přívětivém duchu, takže mě nervozita tolik nezasáhla. I tak jsem si ale vědom několika chyb, které nakonec vedly k tomu, že jsem z pohovoru dostal ze všech testů nejhorší skóre (pozn. jednalo se o velmi nízkou bodovou ztrátu). Do budoucna si ale již budu jistější.
Open Gate se nachází zhruba 100 km od mého domova. Není tedy nadsázkou říci, že pravidelné dojíždění by pro mne bylo nelehkým podnikem. Naštěstí škola umožňuje ubytování na kolejích, které je mi díky stipendiu hrazené. To ale vede k tomu, že jsem byl poměrně znenadání vytržen ze svého dosavadního života. Nejtěžší je tedy prozatím mentální příprava na odloučení od rodiny a přátel. Vím však, že tahle škola za to stojí.
Se žďárským gymnáziem jsem, co se spolužáků a učitelů týče, spokojen. Doufám však, že na nové škole budu mít k dispozici více možností, co do vlastního rozvoje, tak i do budoucnosti. IB diplom, který hodlám získat, mi dozajista otevře mnoho dveří v zahraničí. A pokud - nedej bože - zkoušky nesložím a budu se muset spokojit s prostou českou maturitou, informace zde získané a obtížnější podmínky studia mě minimálně do budoucna zocelí.
Nejen přechod na novou školu mě naučil, že představy a plány budoucnosti jsou jen bídný klam a všechno nakonec dopadne jinak. Nemám to moc lehčí o to, že jsem už dnes uchvácen větším množstvím oborů. Každopádně, v současné době se mi jeví jako nejrealističtější studovat na vysoké škole kombinaci historie a mezinárodních vztahů. O tom, kde přesně, ať už v Praze, Nizozemí nebo klidně Botswaně, ještě nejsem zcela rozhodnut, ale jsem si jist, že až přijde čas, tak si vyberu tu správnou.