Začátkem září vyrazili naši studenti na zahraniční poznávací zájezd, jehož cílem byl ruský Petrohrad. Přečtěte si reportáž z jejich cesty a podívejte se na fotografie!
Sobota 31. srpna – den D. Ráno okolo deváté hodiny se společně se studenty průmyslové školy a bohatým pedagogickým doprovodem scházíme u gymnázia. S úsměvem na tváři a miliony zavazadel zaplňujeme autobus, který ale nevypadá úplně lákavě – chybí WiFi. Uplakané obličeje některých rodičů nás zpočátku trochu vyděsí, ale nakonec se vše zvládne a pár minut po půl desáté odjíždíme. Přece jen nás čeká cesta dlouhá kolem 2 000 kilometrů. V Olomouci vyzvedáváme naší paní průvodkyni a vydáváme se směrem k první zastávce, kterou je hlavní město Lotyšska – Riga.
Jessica Hofmanová
Pobyt v Rize je náročný už od samého začátku. V 7 hodin ráno nás paní průvodkyně budí a my se po náročné noci strávené v autobuse hrneme celí rozlámaní na benzinovou pumpu, u které jsme pravděpodobně už nějakou tu hodinku stáli. Poté se vydáváme do centra města. Na největší tržnici, kterou jsme kdy viděli, dostáváme rozchod, abychom si nakoupili nějaké jídlo, suvenýry či ochutnali místní speciality. Dále míříme do historického centra. Procházíme okolo prezidentského sídla, navštěvujeme kostel sv. Petra a věž, ze které je nádherný pohled na celé město. Naše cesta pokračuje procházkou místním parkem a vyhlídkovou vyjížďkou na lodi po řece Daugavě. Poté se přesouváme na hotel. Po přidělení pokojů si většina z nás vaří polévky či kaše a po těžké noci a dlouhém dni ulehá do postele.
Jessica Hofmanová
V pondělí jsme vyrazili do Národního parku Guaja v Lotyšsku. Prohlédli jsme si tam zajímavé zříceniny Sigulda a Turaida, zavítali jsme také do parku a skanzenu, kde jsme byli obklopeni nádhernou přírodou a díky vydařenému slunečnému počasí jsme si vše velmi užili. Poté jsme vyrazili směrem k Tallinnu. Cestou nám pan řidič zastavil na pláži a ti odvážní se šli vykoupat. Moře překvapivě nebylo tak studené, jak jsme očekávali. Koupel si užil i celý učitelský sbor, a dokonce i pan řidič. Zbytek dne jsme strávili v autobuse a večer dorazili do velmi pěkného hotelu.
Natálie Procházková
Čtvrtý den nás čekala prohlídka historického Tallinu, ale ještě předtím jsme se posilnili vydatnou snídaní v našem hotelu, kde jsme mohli ochutnat i místní speciality. V Tallinu jsme se kolem starých městských hradeb dostali až ke katedrále Alexandra Něvského, kde právě probíhala mše. Během procházky nám byly dopřávány krásné výhledy na město Tallin. Po zhlédnutí všech krás historického Tallinu jsme měli rozchod, a tak jsme šli prozkoumat Tallin na vlastní pěst. Všichni se zvládli vrátit k autobusu včas až na tři jedince z nejmenované školy. Až jsme je našli, tak jsme vyrazili vstříc drsnému Rusku. To se projevilo už na hranicích. Po 5 hodinách strachu, úzkostí a depresí nás konečně pustili přes hranice a my jsme mohli jet do Petrohradu. Na hotel Cameo jsme dorazili po půlnoci.
Martin Pohanka
Po zaslouženém spánku v krásném hotelu na nás v deset hodin čeká snídaně v ruském stylu. Kromě lívanečků, kávy, párečků, kaší a exotického ovoce jsme mohli ochutnat třeba i netradiční špagety.
Následně jsme odstartovali prohlídku Petrohradu. Nejprve z autobusu a později i zblízka.
Zpočátku nevinné oslovení vojáků, kvůli fotografii na Dvorcovém náměstí, způsobilo menší pozdvižení a nebýt naší ruské průvodkyně, nejspíš nám jeden z nich tančí kozáčka pod okny hotelu ještě teď.
Z náměstí jsme zamířili do světoznámé galerie Ermitáž, kde nás ohromovaly bohaté, zlatem zdobené paláce, sbírky umění z celého světa a nechybělo ani pár šikmých očí, které mají ve slušném vychování značné mezery. Prohlídka některé porazila, a to doslova. Nedostatek vzduchu způsobil omdlení našeho kamaráda, který si s sebou stihl přibalit i obraz. Rychle se ale zotavil a mohli jsme v prohlídce pokračovat.
Při pozdějším rozchodu nás čekalo překvapení v podobě poměru cen a doporučeného rozpočtu (2500 rublů), z kterého většině zbylo po nákupu ať už hmotných či tekutých suvenýrů v přepočtu cca 70 Kč.
Středu jsme zakončili okružní jízdou autobusem se zastávkami na Instafriendly místech jako třeba loď Aurora, Smolný palác či Petropavlovská pevnost, kde někteří pózovali jako o život. Přesvědčit se můžete na instagram.com.
O půlnoci na nás čeká další zážitek, ale o něm až v dalším článku.
Lucie Kozlová
Dnešní den jsme zahájili už v brzkých ranních hodinách. Už kolem půlnoci jsme se vydali do nočního Petrohradu sledovat otevírání mostu, které probíhalo velmi slavnostně. Hrála zde hudba a proplouvaly velké lodě. V 10 ráno jsme vyrazili za dalším dobrodružstvím. Naše cesta nejprve směřovala do Petrodvorce, kde jsme viděli velké množství zajímavých fontán se sochami, velké parky a zahrady. Dozvěděli jsme se zajímavé informace o Petru I., který zde měl svoji rezidenci s výhledem na Finský záliv. Po krátké obědové pauze jsme se přemístili do města Puškin, ve kterém se nachází palác Kateřiny II. Tato stavba nás velice uchvátila, oslnily nás pozlacené místnosti a nechyběla ani jantarová komnata, která je považována za 8. div světa. Následně jsme zamířili zpět do Petrohradu na Něvský prospekt, kde si každý mohl nakoupit, co chtěl. A pak už jen pěšky na hotel.
Nikola Němcová, Tereza Sobotková
A je tu poslední den našeho pobytu v Petrohradě. Protože prší, místo projížďky po řece Něvě odjíždíme metrem k dalším dominantám města. K Měděnému jezdci a Isakievskému chrámu. Navštěvujeme i Kunstkameru, muzeum antropologie a etnografie.
Do odjezdu nám zbývá pár hodin, a tak se přes Palácové náměstí vracíme na Něvský prospekt, abychom si nakoupili poslední suvenýry a něco dobrého na cestu.
Navečer se loučíme s městem, které nás nadchlo svou krásou, velkolepostí, čistotou, prostorem a lidmi, kteří byli ochotni vždy poradit a pomoci.
Na hranicích s Estonskem tentokrát zůstáváme pouze dvě hodiny a druhý den dopoledne přijíždíme do Vilniusu, hlavního města Litvy. Když zdoláme městské hradby a vystoupáme do věže hradu, zjistíme, že Vilnius je město různorodých kostelů.
Zůstáváme tu až do večera, ale stále je na co se dívat. Město se chystá na maratonský běh, prochází zde průvod fotbalových fanoušků z Ukrajiny, na ulicích se hraje, tancuje, zpívá.
Večer sedáme do autobusu a odjíždíme. Unavení, ale plni zážitků a vzpomínek, se v pravé poledne vracíme do Žďáru.
Alena Čeplová
