Začátkem dubna se studenti třetího ročníku vydali na dějepisnou exkurzi s názvem „Po stopách druhé světové války". Naším skvělým průvodcem byl PhDr. Vojtěch Kyncl, Ph.D., odborník z Historického ústavu AV ČR, který se právě na druhou světovou válku a moderní dějiny zaměřuje.
Naším hlavním cílem byl Berlín, první den jsme ale strávili prohlídkou Terezína. Původní vojenská pevnost z doby Josefa II. sloužila za protektorátu jako židovské ghetto, jímž prošlo téměř 150 000 Židů. Přestože se nejednalo o koncentrační tábor, zemřely zde v důsledku špatných životních podmínek tisíce lidí.
K zajímavému historickému propojení došlo v terezínské Malé pevnosti. Ve věznici pobývala za války i pozdější oběť komunistického režimu, Milada Horáková. Z jejích pamětí je patrné, že byla držena ve stejné cele jako Gavrilo Princip, který spáchal atentát na Františka Ferdinanda d'Este. Z výpovědí přeživších víme, jakých zvěrstev byli schopni se nacisté dopustit. V zimě nechali vězně stát klidně celou noc ve sněhu a v létě naopak museli běhat v zimních kabátech až do vyčerpání. Dozorčí dokonce uspořádali turnaj ve vzájemném topení se věznů ve vodním příkopu.
V Berlíně jsme prošli historické centrum včetně Reichstagu, Braniborské brány a Památníku hořících knih. Zaujalo nás také místo Hitlerova bunkru, na němž překvapivě není zbudován žádný památník. Proč? Aby se zde nemohly konat žádné připomínkové akce neonacistů.
Vila ve Wannsee, naše další zastávka, původně patřila židovskému majiteli, ale v roce 1938 byla zabavena nacisty. O to paradoxnější je, že právě na tomto místě bylo rozhodnuto o konečném řešení židovské otázky, tedy plánu na kompletní likvidaci Židů na území Evropy.
Poslední část zájezdu byla zaměřená na poválečné dějiny Berlína, tzn. na jeho rozdělení na 4 sektory a následnou stavbu Berlínské zdi. V muzeu Checkpoint Charlie jsme viděli nejrůznější způsoby, jakými se lidé snažili zeď překonat.
Díky panu Kynclovi pro nás byl zájezd nesmírně zajímavý. Dozvěděli jsme se nejen mnoho informací o důležitém historickém období, ale také jsme díky němu nahlédli pod pokličku práce historika. Navíc dokázal propojovat historické události se současností a nebál se jasně pojmenovat zlo.
Eliška Baďurová, septima
Gabriela Kratochvilová, kvarta